Doc. Ing. František Krpata, CSc.: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m (za Františkem Krpatou) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
František Krpata se narodil 1. března 1938 v Praze. Maturoval roku 1957 na Střední průmyslové škole zeměměřické, tehdejší Zeměměřickou fakultu ČVUT absolvoval 10. května 1962. Po jednoroční základní vojenské službě ve VTOPÚ Dobruška pracoval 5 let v Geodetickém a kartografickém ústavu v Praze, kde prošel bohatou praxí od budování podrobných bodových polí až po vytyčování. Po restrukturalizaci měřické služby pracoval v n.p. Inženýrská geodézie Praha, kde mimo jiné stál u zrodu tehdy vznikající Technické mapy Praha a dále pracoval i v oddělení technického rozvoje. | |||
V prosinci 1968 nastoupil na katedru speciální geodézie FSv ČVUT, kde mu byla svěřena organizace předmětu Ekonomika geodetických prací. Svůj zájem věnoval zejména novým typům a možnostem moderních geodetických přístrojů, takže v roce 1973 přešel na katedru vyšší geodézie. Podílel se na budování a rozvíjení elektronické laboratoře a na výuce předmětu Elektronické metody. Roku 1981 obhájil kandidátskou disertační práci na téma elektronické měření vzdáleností, roku 1985 byl jmenován docentem. Přednášel předměty Elektronické metody v geodézii, Aplikovaná optika, Integrované systémy v geodézii. V roce 1993 byl jmenován proděkanem oboru geodézie a kartografie FSv ČVUT, roku 1999 se stal vedoucím katedry vyšší geodézie. Obě tyto funkce zastával do 30. září 2004. Známá je jeho spolupráce s podniky praxe a s VÚGTK Zdiby, ZÚ Praha a Geodézií Praha.V roce 1998 mu byla udělena Felberova medaile za pedagogickou, vědeckou a organizační činnost ve prospěch ČVUT a Fakulty stavební. | |||
Mezi neopakovatelné zásluhy doc. Krpaty patří získání samostatného studijního programu „geodézie a kartografie“ v rámci FSv ČVUT a dále zařazení předmětů Etika a Rétorika do osnov předmětů celkově technického zaměření. Společně s prof. Kosteleckým koncipoval při přechodu na strukturované studium model čtyřletých zeměměřických bakalářů, specializovaných na katastr nemovitostí. Ku škodě českého zeměměřictví byl ale tento model větší částí odborné komunity odmítnut (čestnou výjimkou bylo stanovisko VÚGTK). Nejen v tomto případě viděl docent Krpata dál, než většina jeho současníků. | |||
Nikdy nevolil cestu nejmenšího odporu a obětavě se pouštěl do šarvátek za zájmy oboru. Nezískal si tím vždy přízeň nadřízených, zato jeho kolegové to dobře vědí. Byl vždy ochoten nezištně poskytnout jak odbornou radu tak životní moudrost. Jako promotor vždy končil slavnostní předávání diplomů v Betlémské kapli připomínkou mistra Jana Husa a volnou citací jeho poselství „milujte pravdu, ctěte pravdu a pravdu každému přejte“. František Krpata zemřel 22. července 2014 v Praze. | |||
[[Kategorie:Historické dokumenty]] | |||
{{Lidé|Krpata František}} | {{Lidé|Krpata František}} |
Verze z 24. 7. 2014, 05:27
František Krpata se narodil 1. března 1938 v Praze. Maturoval roku 1957 na Střední průmyslové škole zeměměřické, tehdejší Zeměměřickou fakultu ČVUT absolvoval 10. května 1962. Po jednoroční základní vojenské službě ve VTOPÚ Dobruška pracoval 5 let v Geodetickém a kartografickém ústavu v Praze, kde prošel bohatou praxí od budování podrobných bodových polí až po vytyčování. Po restrukturalizaci měřické služby pracoval v n.p. Inženýrská geodézie Praha, kde mimo jiné stál u zrodu tehdy vznikající Technické mapy Praha a dále pracoval i v oddělení technického rozvoje.
V prosinci 1968 nastoupil na katedru speciální geodézie FSv ČVUT, kde mu byla svěřena organizace předmětu Ekonomika geodetických prací. Svůj zájem věnoval zejména novým typům a možnostem moderních geodetických přístrojů, takže v roce 1973 přešel na katedru vyšší geodézie. Podílel se na budování a rozvíjení elektronické laboratoře a na výuce předmětu Elektronické metody. Roku 1981 obhájil kandidátskou disertační práci na téma elektronické měření vzdáleností, roku 1985 byl jmenován docentem. Přednášel předměty Elektronické metody v geodézii, Aplikovaná optika, Integrované systémy v geodézii. V roce 1993 byl jmenován proděkanem oboru geodézie a kartografie FSv ČVUT, roku 1999 se stal vedoucím katedry vyšší geodézie. Obě tyto funkce zastával do 30. září 2004. Známá je jeho spolupráce s podniky praxe a s VÚGTK Zdiby, ZÚ Praha a Geodézií Praha.V roce 1998 mu byla udělena Felberova medaile za pedagogickou, vědeckou a organizační činnost ve prospěch ČVUT a Fakulty stavební.
Mezi neopakovatelné zásluhy doc. Krpaty patří získání samostatného studijního programu „geodézie a kartografie“ v rámci FSv ČVUT a dále zařazení předmětů Etika a Rétorika do osnov předmětů celkově technického zaměření. Společně s prof. Kosteleckým koncipoval při přechodu na strukturované studium model čtyřletých zeměměřických bakalářů, specializovaných na katastr nemovitostí. Ku škodě českého zeměměřictví byl ale tento model větší částí odborné komunity odmítnut (čestnou výjimkou bylo stanovisko VÚGTK). Nejen v tomto případě viděl docent Krpata dál, než většina jeho současníků.
Nikdy nevolil cestu nejmenšího odporu a obětavě se pouštěl do šarvátek za zájmy oboru. Nezískal si tím vždy přízeň nadřízených, zato jeho kolegové to dobře vědí. Byl vždy ochoten nezištně poskytnout jak odbornou radu tak životní moudrost. Jako promotor vždy končil slavnostní předávání diplomů v Betlémské kapli připomínkou mistra Jana Husa a volnou citací jeho poselství „milujte pravdu, ctěte pravdu a pravdu každému přejte“. František Krpata zemřel 22. července 2014 v Praze.