153ZODH / 3. cvičení: Porovnání verzí
m →Barevné syntézy: text |
|||
Řádek 74: | Řádek 74: | ||
== Barevné syntézy == | == Barevné syntézy == | ||
'''Barevná syntéza''' (kompozitní snímek) vzniká přiřazením třech vybraných kanálů scény třem základním barvám modelu RGB - červené, zelené a modré (pracujeme-li s modelem RGB). | |||
Kompozici v tzv. ''skutečných barvách'' vznikne přiřazením prvního kanálu modré ose, druhý zelené a konečně třetí kanál červené ose RGB krychle. Výsledná vizualní interpretace barevné kompozice závisí na tabulce barev použitých kanálů družicové scény. | |||
#tabulka barev grey | |||
# | |||
r.colors tm1 col=grey | |||
r.colors tm2 col=grey | |||
r.colors tm3 col=grey | |||
# | |||
# vizualizace barevné syntézy | |||
# | |||
d.rgb blue=tm1 green=tm2 red=tm3 | |||
[[Soubor:ZOD-cv3-rgb_grey.png|frame|center|Obr č.5: Barevná syntéza ve skutečných barvách - tabulka barev '''grey''']] | |||
# tabulka barev grey.eq (hromadné nastavení) | |||
# | |||
for map in `g.mlist rast pat=tm* | head -n 3`; do \ | |||
r.colors $map col=grey.eq; \ | |||
done | |||
# | |||
# překreslit obsah okna | |||
# | |||
d.redraw | |||
[[Soubor:ZOD-cv3-rgb_grey.eq.png|center|frame|Obr č.6: Barevná syntéza ve skutečných barvách - tabulka barev '''grey.eq''']] | |||
O ''nepravých (falešných) barvách'' hovoříme v případě, kdy složkami výsledné kompozice nejsou kanály z viditelného oboru světla. | |||
''Poznámka: Následující tabulka je převzata z dodatku [http://grass.fsv.cvut.cz/wiki/index.php/GIS_GRASS_-_Praktick%C3%A1_rukov%C4%9B%C5%A5 GRASS příručky].'' | |||
{|align="center" | |||
|- | |||
|123 | |||
|... | |||
|barevný snímek ve skutečných barvách - jsou použity první tři kanály pokrývající interval viditelného světla - viz obr. č.10. | |||
|- | |||
|234 | |||
|... | |||
|Citlivý na zelenou vegetaci (znázorněno červenou barvou), jehličnaté lesy jsou v tmavější odstínu než listnaté. Silnice a vodní plochy jsou dobře rozeznatelné - viz obr. č.11. | |||
|- | |||
|243 | |||
|... | |||
|Zelená vegetace je zelená, ale jehličnany nejsou tak dobře patrné jako na syntéze 234. | |||
|- | |||
|247 | |||
|... | |||
|Asi nejlepší kombinace pro určení typu lesa. Dobře použitelné pro mapování těžebních ploch a silnic. | |||
|- | |||
|345 | |||
|... | |||
|Obsahuje hlavní obrazové kanály (VIS, NIR, SWIR). Zelená vegetace je znázorněna zeleně, SWIR ukazuje stres na vegetaci, silnice už jsou rozeznatelné hůře. | |||
|- | |||
|347 | |||
|... | |||
|Podobně jako kombinace 345, ale hodí se lépe pro zobrazení požářišť. | |||
|- | |||
|354 | |||
|... | |||
|Působí jako barevný infračervený obrázek - viz obr. č.12. | |||
|- | |||
|374 | |||
|... | |||
|Podobně jako 354. | |||
|- | |||
|457 | |||
|... | |||
|Ukazuje půdní druh (jílovitá, hlinitá, písčitá). | |||
|- | |||
|} | |||
[[Soubor:ZOD-cv3-rgb_234.png|frame|center|Obr č.11: Barevná syntéza v nepravých barvách - 234]] | |||
[[Soubor:ZOD-cv3-rgb_354.png|frame|center|Obr č.12: Barevná syntéza v nepravých barvách - 354]] | |||
---- | ---- | ||
< [[153YZOD Zpracování obrazových dat|Stránky předmětu]] {{bullet}} [[153YZOD Zpracování obrazových dat - cvičení 2|Předchozí cvičení]] {{bullet}} [[153YZOD Zpracování obrazových dat - cvičení 4|Další cvičení]] | < [[153YZOD Zpracování obrazových dat|Stránky předmětu]] {{bullet}} [[153YZOD Zpracování obrazových dat - cvičení 2|Předchozí cvičení]] {{bullet}} [[153YZOD Zpracování obrazových dat - cvičení 4|Další cvičení]] | ||
{{ZOD}} | {{ZOD}} |
Verze z 11. 10. 2008, 08:17
< Stránky předmětu • Předchozí cvičení • Další cvičení
Osnova
Metoda hustotních řezů
Hustotní řezy (density slicing) patří mezi velmi jednoduché metody zvýraznění obrazu. V podstatě se jedná o nastavení vhodné tabulky barev. Interval DH kanálu je rozdělen na tři podintervaly a mezní hodnoty takto vzniklých intervalů přiřazeny RGB kanálům.
Nejprve zjistíme rozsah DH (např. pomocí modulu r.info) vybraného kanálu družicové scény:
# interval hodnot # r.info -g tm1 min=0 max=255
Tento interval tedy rozdělíme na tři podintervaly s mezními hodnotami 85 a 170. Výsledná tabulka barev bude vypadat následovně:
0 255 0 0 85 255 255 0 170 0 255 0 255 0 0 255
Poznámka: Místo RGB trojice můžeme použít názvy standardních barev GRASSu:
0 red 85 yellow 170 green 255 blue
Tuto tabulku můžete zadat ručně či ji uložit do samostatného textové souboru a nastavit ji pomocí modulu r.colors.
# nastavení tabulky barev uložené v textovém souboru # r.colors map=tm1 color=rules < tb1.txt
Zobrazíme-li znovu histogram snímku, dostaneme stejný sloupcový graf - pouze v odlišném barevném znázornění korespondujícím s nově nastavenou tabulkou barev - viz obr. č.1.


Prostudujeme si blíže histogram snímku - četnosti jednotlivých DH a podle toho pozměníme tabulku barev, například takto:
0 0 0 0 50 255 0 0 80 255 255 0 120 0 255 0 255 0 0 255

Barevné modely RGB a IHS
Model RGB má aditivní charakter, kdy ostatní barvy vznikají kombinací tří základních barev (červená, zelená a modrá). Druhý model IHS (HIS) má odlišnou podstatu, intenzita (intensity) odráží jas barvy, odstín (hue) koresponduje s dominantní vlnovou délkou, třetí složkou je potom sytost (saturation) barvy.

Pixel v prostoru barev RGB je tedy dán specifickou polohou uvnitř barevné krychle, podobně v případě modelu IHS uvnitř hexagonu.
GRASS umožňuje snadnou konverzi mezi těmito dvěma modely barev - jde o moduly i.his.rgb.
Barevné syntézy
Barevná syntéza (kompozitní snímek) vzniká přiřazením třech vybraných kanálů scény třem základním barvám modelu RGB - červené, zelené a modré (pracujeme-li s modelem RGB).
Kompozici v tzv. skutečných barvách vznikne přiřazením prvního kanálu modré ose, druhý zelené a konečně třetí kanál červené ose RGB krychle. Výsledná vizualní interpretace barevné kompozice závisí na tabulce barev použitých kanálů družicové scény.
#tabulka barev grey # r.colors tm1 col=grey r.colors tm2 col=grey r.colors tm3 col=grey # # vizualizace barevné syntézy # d.rgb blue=tm1 green=tm2 red=tm3

# tabulka barev grey.eq (hromadné nastavení) # for map in `g.mlist rast pat=tm* | head -n 3`; do \ r.colors $map col=grey.eq; \ done # # překreslit obsah okna # d.redraw

O nepravých (falešných) barvách hovoříme v případě, kdy složkami výsledné kompozice nejsou kanály z viditelného oboru světla.
Poznámka: Následující tabulka je převzata z dodatku GRASS příručky.
123 | ... | barevný snímek ve skutečných barvách - jsou použity první tři kanály pokrývající interval viditelného světla - viz obr. č.10. |
234 | ... | Citlivý na zelenou vegetaci (znázorněno červenou barvou), jehličnaté lesy jsou v tmavější odstínu než listnaté. Silnice a vodní plochy jsou dobře rozeznatelné - viz obr. č.11. |
243 | ... | Zelená vegetace je zelená, ale jehličnany nejsou tak dobře patrné jako na syntéze 234. |
247 | ... | Asi nejlepší kombinace pro určení typu lesa. Dobře použitelné pro mapování těžebních ploch a silnic. |
345 | ... | Obsahuje hlavní obrazové kanály (VIS, NIR, SWIR). Zelená vegetace je znázorněna zeleně, SWIR ukazuje stres na vegetaci, silnice už jsou rozeznatelné hůře. |
347 | ... | Podobně jako kombinace 345, ale hodí se lépe pro zobrazení požářišť. |
354 | ... | Působí jako barevný infračervený obrázek - viz obr. č.12. |
374 | ... | Podobně jako 354. |
457 | ... | Ukazuje půdní druh (jílovitá, hlinitá, písčitá). |

